Pozor na plísně a vlhkost. Dům musí dýchat

Více než 11,5 milionů dětí v Evropě trpí zdravotními problémy v důsledku vysoké vlhkosti a tím i plísní v bytech. Jejich vzniku může zabránit jen kvalitní větrání v celém objektu. Za vznikem plísní mohou být také chyby vzniklé již při stavbě či rekonstrukci. Zaměřit bychom se měli především na fasádu a okna, kterými se často obytný prostor „uzavře“ a zabrání se jeho dýchání.

 

Výzkum Healthy Homes Barometers 2019: Growing up in (un)healthy buildings poukázal na zarážející skutečnost – zhruba jedno ze tří dětí v Evropě žije v nezdravém domě. „Naše výsledky ukazují, že plísně a vlhkost, stejně jako špatná cirkulace vzduchu, mohou způsobit, že zdravé dítě onemocní astmatem, alergií, ekzémem, nebo se potýká s chorobami dolních či horních cest dýchacích. To se pak může odrážet třeba i na školních výsledcích, protože děti častěji chybí, nebo se nemohou zcela soustředit na výuku,“ píše ve studii.

Pozor při rekonstrukcích

Společnost Bytechek zabývající se inspekcemi nemovitostí, zjistila, že viditelnou či skrytou plíseň lze najít ve více než čtvrtině kontrolovaných bytů. „Ve starších výstavbách rodinných domů, jsou plísně přítomné téměř vždy. Ty domy totiž bývají špatně nebo vůbec odizolovány od spodní vody. Navíc už jen tím, že se v místnosti pohybujeme, vzniká vlhkost,“ upozorňuje Radim Mařík, hlavní inspektor nemovitostí společnosti Nemopas. „Pokud pak objekt osadíme moderními okny, která lépe těsní, musíme zvýšit intenzitu větrání,“ doplňuje Mařík.

Tyto zkušenosti potvrzuje také obchodní ředitel české společnosti Geus Okna Jan Lemberka: „Vodní pára není vidět, přesto může být v každém litru vzduchu až 60 gramů vody. Pokud chceme zabránit vzniku plísní, musíme zajistit kvalitní větrání, případně využít například rekuperační jednotky.“ Připomíná, že moderní hliníková okna těsní mnohem lépe než starší dřevěná. Ostatně lidé si je pořizují právě proto, aby nedocházelo ke zbytečným únikům tepla. Jenže kromě tepla udrží moderní okna v místnosti také vlhkost. S tím je potřeba počítat zejména při rekonstrukcích. „Teplota v místnosti by se měla ideálně pohybovat mezi 21 a 22 °C a vzdušná vlhkost by neměla přesahovat 60 procent, spíše bychom se ji měli snažit níže. Pak je riziko vzniku plísní přece jen nižší,“ popisuje Lemberka. Jak dodává, ideální je intenzivní větrání spíše než dlouhodobě pootevřená okna. „Stačí zotvírat všechna okna třeba na pět minut několikrát denně,“ doplňuje.

Dalším faktorem, který může ovlivnit vznik plísní v bytech a domech je nevhodně zvolené zateplení. Podle Bytecheck se plíseň objevuje dokonce i v novostavbách, viníkem bývá špatně provedená tepelná izolace. „Fasáda je vlastně pro dům něco jako pro nás kůže,“ podotýká s trochou nadsázky Zdeněk Křivinka, zakladatel a majitel české rodinné firmy Stavoblock a pokračuje: „Jedná se ochrannou obálku, skrze kterou dokáže dům propouštět přebytečnou vlhkost do vnějšího prostředí.“ Polystyren, navíc ještě pokrytý akrylátovou barvou či stěrkou, budovu v podstatě sevře neprostupnou vrstvou a zabrání cirkulaci vzduchu mezi zdí a vnějším prostorem. Podle Křivinky jsou vhodnou alternativou fasády z přírodních materiálů.

Jak vysušit zdi

V současné době usiluje Zdeněk Křivinka o získání českého patentu na fasádní cihlu z lehčeného kameniva na bázi extrudovaného skla, která umožňuje odvětrávání zdiva. „Naše fasádní cihla se montuje na kovovou konstrukci, zatepluje se pak skelnou vatou. Zeď tak může normálně dýchat,“ popisuje. Ovšem i při využití fasád s větraným předsazením je důležité dodržet všechny montážní postupy. „Nejsou-li spáry obkladu těsněny, tepelněizolační vrstva by měla být chráněna hydroizolační vrstvou,“ varuje Luboš Káně, odborník na hydroizolační techniku společnosti Stavebniny DEK. „Vzduchová vrstva mezi obkladem a tepelněizolační vrstvou dostatečně tlustá, aby se na tepelnou izolaci dostalo minimum vody a vlhkost se rychle odvětrala.“

S tím souhlasí také Křivinka, podle kterého je klíčová právě konstrukce samotného fasádního obkladu. Fasádní cihla Stavoblock je konstruována jako voděodolná. „Jednotlivé cihly do sebe zapadají tak, aby drážka byla vždy směrem dolů. I když se voda dostane do spár, gravitací prostě odteče,“ popisuje vynálezce.

 

Druhy plísní v domech

+ Černé plísně

Tyto plísně jsou nejběžnější a také nejobávanější. Nejčastěji je jejich výskyt spojen s vlhkými zdmi. Najdete je na omítnutých stěnách, tapetách nebo spárách mezi dlaždicemi. Navíc to jsou učinění siláci mezi plísněmi, jsou totiž velice odolné. Přežijí ozáření zhruba 200krát větší, než jaké zabije člověka, a ani venkovní teploty pro ně nepředstavují problém – daří se jim při teplotách cca od 6° do 45°C. Dokonce se objevily i na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Podle konkrétního druhu může být jejich povrch suchý a práškový nebo slizký a šedý. Jedná se o vysoce toxické plísně, mohou vyvolat různá onemocnění, od alergií přes onemocnění ledvin až po závažné infekce.

+ Bílé plísně

Protože jsou na první pohled poměrně nenápadné, a to zejména na světlých površích, jako jsou omítky, mohou být poměrně dlouho nerozpoznané. Díky jejich barvě je tedy obtížné je identifikovat, takže jejich výskyt může indikovat zprvu mírně plesnivý zápach nebo přítomnost roztočů a rybenek. Až po čase zčernají kvůli změně barvy plodného těla. Běžné jsou hlavně v rozích místností, ve výklencích, za nábytkem, na vnějších stěnách nebo v suterénu. Dráždí sliznice a mohou tak vyvolat infekce dutin, časté nachlazení, kožní onemocnění, bolest v krku, kašel, chronickou bronchitidu nebo bolest kloubů. Tyto problémy bývají často nesprávně připisovány suchému vnitřnímu vzduchu. Pokud kvůli tomu začneme pokoj zvlhčovat, jen tím bílé plísni poskytneme lepší podmínky k růstu.

+ Zelené plísně

Nejčastěji se vyskytují na potravinách, ale mohou se tvořit i na vlhkých stěnách, ve spárách a špatně větraných oblastech, například pod podlahovou krytinou nebo za obklady stěn. Mohou vyvolat alergie, astma, bolesti hlavy, ale hlavně jsou původcem plicní infekce. Zelené plísně se mnohdy objevují společně s jinými druhy plísní, a vytváří tak pestrou směs. V obytných prostorech se nevyskytují často, najdeme je spíše v zemědělských provozech.

+ Červené plísně

Červené plísně ke svému životu potřebují celulózu, takže se často objevují na papírových tapetách ve vlhkých místnostech. Kromě toho je najdeme i v obilovinách, v mouce, a tedy v pekárnách. Jejich povrch může být jak suchý, tak i slizovitý a může se objevit v různých odstínech červené barvy. Způsobují hlavně onemocnění dýchacího traktu, jako je astma a další.

+ Žluté plísně

Žluté plísně jsou vysoce nebezpečné, ale v našich zeměpisných podmínkách se díky vysokým hygienickým standardům vyskytují zřídkakdy. Mají méně nápadný vzhled než například černá nebo zelená plíseň. Nejčastěji se objevují ve vlhkých rozích místností, na bavlněných látkách a čalouněném nábytku. Jejich povrch může mít suchou, šupinatou, zrnitou nebo mastnou konzistenci. Žluté plísně uvolňují jed aflatoxin, který má pro člověka karcinogenní účinky, tento druh také může poškozovat dědičnou informaci v buňkách nebo poškodit vyvíjející se plod.

Čerpáno z informací Institutu zdravého bydlení – www.institutzdravehobydleni.cz

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Ekonomika. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *