Stavebnictví je na sedmiletém minimu

Ještě před propuknutím pandemie koronaviru bylo české stavebnictví na střednědobém horizontu v dobré kondici. A to především díky silným infrastrukturním rezervám, stimulačnímu efektu nových ekologických standardů na vyspělých trzích a vysokému tempu růstu urbanizace. Přesto však původní odhady předpokládaly mírné zpomalení sektoru a růst o 1, 7 % procenta, v dalším roce potom pouze o 0,5 %. Současná realita ovšem atakuje poklesy o dvouciferná čísla. A k tomu stačila taková mikroskopická potvora…

Rovněž evropský stavební sektor vykazoval počátkem roku poměrně vysokou aktivitu, za níž stála především výstavba rezidenčního bydlení. Zejména v Německu byl trh s rezidenční výstavbou primární hnací silou celého sektoru. I v ČR ve srovnání s loňským rokem vykazoval trh před nástupem pandemie koronaviru mírný růst.
Firmy pozastavují či ruší své plánované investice a celková poptávka po stavebních pracích klesá. Růst investiční aktivity firem byl už v závěru minulého roku v podstatě nulový a aktuální situace naopak ještě více odradí firmy od nových investic. Bytová výstavba v České republice rozhodně nepatří k tahounům sektoru.
Počet dokončených bytů v republice meziročně klesl takřka o pětinu. Naopak Praha si trochu polepšila. V případě, že se však bude celkově snižovat počet nových bytů na realitním trhu, bude se zhoršovat dostupnost bydlení. Ceny za metr čtvereční neustále rostou – i ty v Praze. Situaci by mohla zlepšit výstavba obecních bytů, které se v budoucnu mohou privatizovat do soukromého vlastnictví.
To je však hudba budoucnosti. A když již míříme k prognózám: Predikovat budoucí vývoj ve stavebnictví by bylo v tuto chvíli věštěním z dost umakané křišťálové koule.
Přesto člověk nějakou vizi potřebuje. Předpokládám, že rok 2022 by se mohl stát zlomovým, kdy se naše stavebnictví opět vrátí k růstu. Jednak zde bude působit kouzlo statistiky, protože srovnávací základna bude dost nízká a mohl by se pozitivně projevit i tzv. liniový zákon, který by mohl zkrátit přípravu stavby o třetinu. Svou roli jistě bude mít i utrácení veřejných prostředků. Zakázek je sice méně, na druhou stranu jsou větší, a to především v případě pozemního stavitelství. Podaří-li se zajistit si zaměstnance a udržet tok peněz z veřejných rozpočtů, může stavebnictví dál přispívat ke stabilizaci ekonomiky. Vždyť mnohé sektory jsou na tom podstatně hůře.

Příspěvek byl publikován v rubrice Ekonomika, Komentáře. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *