V Humpulce se jede naplno

Bezmála 250 dělníků, strojníků a řidičů a přes 80 kusů těžké stavební techniky pracuje v těchto dnech na modernizaci dálnice D1 mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem. Specialisté Skanska zde zatím vybourali povrch sedmikilometrového jízdního pásu na Brno, provádí opravy kanalizace a další práce.


„Vybourali jsme stávající cementobetonový povrch, pracujeme na odvodnění, opravách kanalizace a rozšíření zemního tělesa,“ uvedl projektový manažer Michal Vozdecký. Po odbourání staré betonové vozovky, na kterém pracovaly tři takzvané gilotiny a speciální frézy, začali pracovníci také připravovat rekonstrukci stávajících mostů a propustků.

Vybouraný materiál byl odvezen na meziskládky, kde se okamžitě zpracovává drcením a tříděním pro další využití. Přímo u stavby jsou připraveny dvě mobilní betonárny, které budou vyrábět směsi pro cementovou stabilizaci a betonový povrch dálnice. Kromě recyklovaného betonu využije Skanska při modernizaci dálnice u Humpolce zpětně také většinu hmoty z asfaltových povrchů na dálnici.

„Pracujeme i v tomto čase téměř bez omezení. Stavíme na nejvytíženější dálnici, proto je maximum našich zaměstnanců soustředěno právě na této stavbě. Věříme, že při zavedení potřebných opatření souvisejících s koronavirem a respektování všech doporučení vlády situaci zvládneme. Prioritní je pro nás zdraví lidí, zároveň chceme pokračovat v projektech tak, abychom byli schopni dostát závazkům vůči klientovi a veřejnosti,“ dodal Michal Vozdecký.

Název projektu:      D1 modernizace – úsek 12, EXIT 90 Humpolec – EXIT 104 Větrný Jeníkov (2020)

Zhotovitel:               Skanska a.s.
Investor:                   Ředitelství silnic a dálnic ČR
Termín výstavby:  3/2020 – 9/2021

Stavební náklady: 1,398 mld. Kč bez DPH

Rubriky: Firma | Napsat komentář

Přednáška na internetu: Do města je třeba dostat přírodu

Do města je třeba dostat přírodu. To nejcennější – vodu v krajině – pomohou zadržovat zelené stavby. Přednášku věnovanou tentokráte „modro-zelené architektuře“ sledujte on-line ve středu 8. dubna na https://www.campuj.online/. Do diskuse se můžete také zapojit a položit dotazy buď prostřednictvím Slido.com s heslem #campujonline nebo na facebooku CAMP v přímo v komentářích.

Sucho v Česku se zhoršuje a podle průzkumů se jeho dopadů bojí 90 % z nás. „Nedostatek vody v krajině je jedním z nejviditelnějších a nejděsivějších projevů změny prostředí, kterou člověk způsobuje svým chováním. Cestou, jak udržet vodu ve městech je moderní modro-zelená architektura. Tu musíme prosazovat i za cenu vyšších nákladů. Vrátí se nám totiž v podobě zdravého městského prostředí,“ podotkla výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda k tématu již 2. konference ze série Rethink Architecture, kterou Rada pořádá ve spolupráci s Centrem architektury a městského plánování. Aktuální téma je věnováno právě vodě a hospodaření s ní v našich sídlech.

Jak udržet vodu ve městě a zlepšovat mikroklima? Jak využívat v budovách dešťovou a šedou vodu? Proč je důležitý každý strom v projektu? O tom budou mluvit specialisté, kteří si cení každé kapky vody ve svých projektech.

Hlavním přednášejícím je významný architekt Zdeněk Fránek, jehož díla byste našli v řadě metropolí světa, vždy však s velkým důrazem právě na vodu a zeleň. Ve své přednášce se bude věnovat nejen představení svých projektů, ale i zamyšlení nad rolí architekta. „Jako architekti jsme zodpovědní za zastavování krajiny, za tvorbu našich měst i jednotlivých staveb a jejich souladu s místem. A jsme spoluzodpovědní za důsledky naší činnosti na zemském povrchu. Upřednostňujeme estetiku nad etikou a tento trend je třeba zvrátit,“ řekl k tématu. Propojení přírody a architektury bude ilustrovat například na experimentálních projektech Liko-Noe a Liko-Vo budovách, které jsou doslova obrostlé zelení. „Poznávejme přírodu a vychovávejme k tomuto naše klienty i celé naše okolí. Říkejme jim, jaký typ staveb je přirozený a nejméně škodí tomuto světu,“ dodal.

Urbanista z ateliéru Jakub Cigler Architekti Peter Bednár se zase na potřebu vody podívá z pohledu veřejného prostoru. „Města jsou hned po ohni druhý nejdůležitější lidský vynález. Města navíc ilustrují stav civilizace a můžou být krásná, i když naprostá většina jejich plochy rozhodně krásná není,“ avizoval téma své přednášky.

Jedním z největších developerů v Česku, který na hospodaření s vodou ve svých budovách klade velký důraz, je Skanska. Eva Neudertová, green business manažerka v rezidenční divizi Skanska Reality, představí příklady využití šedé vody, zavlažování dešťovkou a dalších opatření, která do svých bytových domů integruje. „Řadu aspektů kvalitního a udržitelného bydlení stále ještě neumíme kvantifikovat do peněz. Mnoho parametrů se netýká jen obyvatel domů, ale ovlivňuje i ostatní v blízkém či vzdáleném okolí. Hovoříme o tzv. pozitivních externalitách,“ poznamenala. „Systém využívání šedé vody, tj. používání málo znečištěné vody z umyvadel, sprch a van na splachování toalet, jsme v bytové výstavbě použili jako první v ČR. V kontextu tématu sucha a změny klimatu je o něj stále větší zájem,“ řekla.

 

Rubriky: Pozvánky | Napsat komentář

Bytový dům na Klamovce byl oříškem pro stavebníky

I ve stísněných podmínkách může vyrůst kvalitní bytový dům. Jako pražská Rezidence Klamovka. O novém bytovém domě Rezidence Klamovka, kterou společnost Swietelsky stavební předala investorovi, platí, že atraktivní lokalita byla vykoupena komplikovanou a časově náročnou stavbou. Ta vyrostla v kopci u lesoparku v Plzeňské ulici v Praze 5 – Košířích v proluce staré zástavby činžovních vil a menších bytových domů. V sedmi nadzemních podlažích je 32 bytů, jedno podlaží je podzemní a k dispozici jsou také tři jednotky pro komerční využití.

„Už založení bylo velmi komplikované. Podle geologického průzkumu mělo jít o zvětralé břidlice, ve skutečnosti jsme narazili na křemence. Podobně jsme se museli vypořádat třeba i s přípojkou kanalizace. Podle projektu se měla stavět otevřeným výkopem do Plzeňské ulice, ale protože jsme nezískali souhlas k jejímu záboru, dolovala se hornickým způsobem,“ ilustruje některé komplikace Jan Vodička, ředitel pražské oblasti závodu Pozemní stavby Střed Swietelsky stavební.

Z celkové plochy proluky 525 m2 se ke stavbě využilo 98 procent a pro zařízení staveniště, kde se vykládá a nakládá materiál, zůstalo pouhých 40 m2.

Složité podmínky ilustruje i 26 míst k parkování v objektu, do něhož nešlo vybudovat nájezdovou rampu. Je zde proto  autovýtah, točna a parkovací zakladače. Proto i tvary betonových konstrukcí v suterénech vyžadovaly vysokou přesnost práce.

Ve stísněných podmínkách nešlo ani zajistit stavební jámu kotvením pod sousední objekt, a proto se použilo devítimetrové záporové pažení IPE 360, uložené do velkoprůměrových vrtů 600 mm na východní straně.

„Ještě složitější byla konstrukce zdvojené základové desky v několika výškových úrovních, pro jejíž vytvoření bylo třeba zpětných zásypů a jejich zhutnění,“ uvedl vedoucí projektu Jaroslav Podaný. Tomu předcházelo celkové podepření opěrky a svahu parku Klamovka.na severní straně. V suterénu je v průvlacích použita armatura průměru 32 mm, ukládaná věžovým jeřábem.

„Projekt je pojat ve vysokém standardu. Řešení koupelen s podlahovými PU stěrkami a obklady z dřevěných materiálů působí netradičně jako celý bytový dům,“ dodal Jaroslav Podaný.

Rubriky: Firma | Napsat komentář

Stavebnictví sčítá dopady

Situace ohledně COVID-19 ovlivnila činnost všech ekonomických subjektů v naší zemi. Výjimkou nejsou ani projektové společnosti, z nichž 93 % uvádí, že pocítily dopad na svoji každodenní pracovní činnost. U stavebních společností se dokonce jedná o 98 % všech dotázaných. Vyplývá to z mimořádné analýzy Ekonomické dopady COVID-19 na stavební, projektové a developerské společnosti, zpracované analytickou společností CEEC Research.

Stavební firmy (86 %) uvádějí, že největší dopad je spojen s nižším stavem zaměstnanců, který komplikuje jak výstavbu samotnou, tak činnost firmy jako celku. Dále byly stavební firmy v téměř dvou třetinách případů nuceny prodloužit termín realizace výstavby (65 %), nebo ji musely zcela pozastavit (53 %). Téměř pětina stavebních firem (18 %) potom čelí dalším obtížím, jako je nedostatek materiálu z důvodu pozastavení dodávek od dodavatelů nebo obtíže s ubytováním dělníků – těch, kteří nepocházejí z daného regionu – v okolí stavby. Marcel Soural, předseda představenstva společnosti Trigema, a. s., uvádí, že zatím komplikace spojené s chodem firmy nepociťují: „Práce na všech našich projektech a zakázkách běží podle plánu. Nehrozí, že by měly být zpomaleny, nebo zastaveny. Zaměstnanci v administrativě mohou využít home office, pokud to charakter jejich práce umožňuje.“

U projektových společností se jednalo ve třech čtvrtinách případů o prodloužení termínu dodání projektu (73 %), a v téměř dvou třetinách (61 %) o obtíže spojené s nedostatkem zaměstnanců (především celková nižší výkonnost firmy), dále o pozastavení projektů, které probíhají v současné chvíli (46 %). Třetina firem také uvedla, že čelí problémům v souvislosti s omezením cestování a s nižší činností veřejné správy. Situaci jim komplikuje také fakt, že větší projekty v současné chvíli nemohou projednávat se zadavatelem (34 %).

Samotné firmy také zavádějí různá opatření u svých zaměstnanců. Pro tento krok se rozhodlo 95 % dotázaných projektových společností a 94 % stavebních společností. Téměř všichni ředitelé dotázaných projektových společností se přiklonili k zavedení home office u svých zaměstnanců (96 %), více než tři čtvrtiny z nich zvýšily také hygienická opatření na pracovišti, jedná se především o pořízení desinfekčních prostředků pro zaměstnance (78 %). Téměř polovina společností (44 %) také omezila sdružování více zaměstnanců na jednom místě (uzavření jídelen nebo odpočinkových zón) a zajistila zaměstnancům ochranné pomůcky, jako jsou roušky (47 %). Pětina poté změnila směny zaměstnanců tak, aby se vzájemně nepotkávali (22 %). Žádná z dotázaných společností neprovádí kontrolu zdravotního stavu zaměstnanců (měření teploty apod.). Desetina zavádí i jiná opatření než výše uvedená, jako je například zákaz služebních cest, zákaz obchodních jednání v prostorách firmy, nebo příspěvek na dopravu vlastním autem do zaměstnání (9 %).

Osm z deseti dotázaných stavebních společností potom zavedlo home office u zaměstnanců (80 %), zvýšení hygienických opatření na pracovišti (90 %) a zajištění ochranných pomůcek (82 %). Velká část společností se také snaží zamezit zbytečnému výskytu více pracovníků na jednom místě (78 %) – s tím souvisí i pozastavení některých staveb. Více jak polovina společností změnila pracovní dobu zaměstnanců tak, aby se co nejméně potkávali (57 %), a více jak čtvrtina své zaměstnance kontroluje – měří jim teplotu apod. (29 %). O zavedených opatřeních ve společnosti Trigema, a. s., hovoří Marcel Soural, předseda představenstva společnosti, který upozorňuje na to, že je nutné si zvyknout i na jinou formu komunikace se zaměstnanci nebo dodavateli: Zaměstnancům každodenně měříme teplotu, což se týká i práce na stavbách. Současně je vybavujeme rouškami a dalším nezbytným materiálem. Změny nastaly hlavně v tom, že všichni naši pracovníci a subdodavatelé nosí roušky, které jsme pro ně přichystali. To taky znamená, že si musíme zvyknout na trochu jinou formu komunikace, než jakou jsme vedli doteď.“

Zaváděná opatření činí společnosti především z vlastní iniciativy, nikoli na podnět nařízení vlády. U projektových společností se jedná o 86 % dotázaných, kteří uvádějí, že zavedli daná opatření ještě před upozorněním vlády, nebo je zavedli ve větším rozsahu, než bylo požadováno. U stavebních společností se potom jedná o 86 % všech dotázaných. Přístup k řešení této situace popisuje i Tomáš Koranda, ředitel společnosti HOCHTIEF CZ: „Zavedli jsme možnost využít home office a střídavý provoz tak, aby se zaměstnanci či směny potkávali co nejméně. Zrušili jsme schůzky s externími stranami v prostorách společnosti, a i interní schůzky jsme omezili na minimum a provádíme je pomocí např. videohovorů. Naše zaměstnance na stavbách vybavujeme rouškami a respirátory, prostory kanceláří pravidelně desinfikujeme. Zaměstnanci, kteří jsou v kanceláři, mají nosit roušky, a apelujeme na ně, aby v případě jakéhokoliv náznaku nemoci zůstali doma.

Mimořádná studie Ekonomické dopady COVID-19 na stavební, projektové a developerské společnosti bude uveřejněna na:

www.ceec.eu

Rubriky: Ekonomika | Napsat komentář

Působení vyšší moci ve smlouvách o dílo

Působení vyšší moci ve smlouvách o dílo – podmínky FIDIC. Za zavinění, za které neodpovídá ani jedna ze smluvních stran, jsou v praxi považovány taková, jež jsou způsobena vyšší mocí, i když v případě některých modifikovaných verzí smluvních dohod může být nositelem zavinění na základě vyšší moci přímo objednatel. Z hlediska rizikového managmentu je ale obecně, a to nezávisle na výkladu působení vyšší moci, považována vyšší moc za riziko na straně objednatele.

Z hlediska názvosloví není ale i zahraniční praxe jednotná a někdy je užíván i výraz „Hardship“, obecně je pojem vyšší moc užíván jako „zastřešující pojmenování“ pro nemožnost plnění závazků jedné ze smluvních stran. Protože působení vyšší moci ve smlouvách je spíše zřídkavé (nezávisle na tom, zda jde o krátkodobé nebo dlouhodobé působení), nebyla mu v minulosti ani při tvorbě a předkládaní smluv věnována přiměřená pozornost.

Ve Zvláštních smluvních podmínkách FIDIC už obvykle nebývá působení vyšší moci dále omezené, upřesněné nebo rozšířené, protože již Obecné podmínky uvádějí prakticky všechny obvyklé situace a možné dopady těchto zavinění. Dá se ale předpokládat, že na základě událostí v roku 2020 (pandemie COV-19) budou i tyto podmínky dále doplňované a upřesněné.

Naopak, podmínky FIDIC mohou být stále dobrým příkladem a vzorem pro definování vyšší moci a její případných dopadů na průběh projektu i pro jinou smluvní praxi, jakkoliv je v stavební praxi a zejména v našich podmínkách podíl podaných nároků z titulu vyšší moci asi nejmenší, pokud pomineme neoprávněné nároky dodavatelů z titulu vyšší moci, jež ale nemají opodstatnění, protože jsou nárokovány nesprávně.

I pro smlouvy, uzavřené v našem prostředí (nejen) pro dodávky stavebních prací a poskytování služeb na základě podmínek Občanského zákoníku, by mohla být míra podrobnosti a jednotlivé články a podčlánky těchto podmínek vzorovými pro jejich zavedení i do naší praxe. Až do roku 2020 určitě nebyla těmto ustanovením věnována dostatečná pozornost (nejen u nás, ale i obecně ve světě) a nejčastějším případem pro uplatnění požadavků zhotovitele na základě působení vyšší moci tak byli nálezy na staveništi (archeologické nálezy) a nároky zhotovitelů, uplatňované za nepříznivé povětrnostní podmínky, přisuzované ale nesprávně působení vyšší moci.

Komplexnější posouzení a pravděpodobně dodatek ke smlouvě, případně jednání stran, jakkoliv např. postup veřejné zakázky, případně soutěže privátního investora s ním nepočítal, si budou vyžadovat takové projekty, kdy uchazeč podal nabídku na práce nebo služby a mezi její vyhodnocením objednatelem a podpisem smlouvy s uchazečem nastalo působení vyšší moci. Okolnosti tak nastali/nastanou během vyhodnocování soutěže a s ohledem na rozsah působení vyšší moci může dojít k takovému prodloužení původně plánované lhůty výstavby a lhůty platnosti nabídky uchazeče, že bude mít dopad nejen na nabídkovou cenu uchazeče.

Agenda nároků kvůli vyšší moci představuje pro obě smluvní strany nejjednodušší uplatňování a sledování nároků dodavatele. Vyčíslení těchto zavinění, jež jsou ve smlouvách označovány jako vyšší moc (höher Gewalt, Force Majeure, Acts of God alebo Unavoidable Casualty), nezpůsobuje již dodavatelům ve stavební praxi problémy. Kromě toho, tato agenda nejméně zatěžuje rovněž objednatele a v praxi obvykle nekončí – na rozdíl od jiných nároků – soudním sporem. Na druhé straně musí obě smluvní strany posuzovat některé aspekty působení vyšší moci přísně individuálně s ohledem na smlouvu a specifika projektu, jakkoliv vyšší moc představuje objektivní nemožnost plnění závazků. Takové aspekty představuje např. hranice mezi omezením prací dodavatele stavby a zásadní nemožností plnění jeho závazků. Prevencí sporů stran by mohl být dodatek ke smlouvě, jež upravuje závazky stran ve věci působení vyšší moci, i když ve smlouvě těmto opatřením nebyla věnována pozornost. Ustanovení o vyšší moci by ale obecně neměli být vázány na další rozhodnutí např. v případě KŘS, protože v případě vyšší moci může být i vydání takového rozhodnutí postižené okolnostmi vyšší moci, i když by takový nález měl být k dispozici co nejdříve.

Nezávisle na obchodních nebo smluvních podmínkách a podílu specifik projektu, platí obecné zásady pro uplatnění nároků zhotovitelů v souvislosti s působením vyšší moci:

  • uplatnění nároku musí být v přímé příčinné souvislosti s působením vyšší moci
  • vyšší moc musí být oficiálně v zemi vyhlášena vládou, parlamentem atd. formou nařízení, usnesení, mimořádných opatření atd.
  • vyšší moc musí být oficiálně vyhlášená v zemi, ve které je dílo realizováno
  • zhotovitel by měl oznámit začátek působení vyšší moci v souvislosti s jeho projektem
  • pokud je to možné, zhotovitel by měl vyčíslit dopady působení vyšší moci z hlediska lhůty výstavby a rovněž vyvolaných vícenákladů
  • po ukončení působení vyšší moci by měl zhotovitel tuto skutečnost objednateli rovněž písemně oznámit
  • pokud to je s ohledem na charakter projektu a podíl specifik možné, měl by k ukončení působení vyšší moci zhotovitel předložit přesné vyčíslení všech dopadů působení vyšší moci (věcné a finanční dopady).

Vysvětlení jednotlivých podčlánků níže je podáno pouze pro Obecní podmínky FIDIC; objednatel může tyto s ohledem na charakter a specifika projektu, v případě projektů v zahraničí zejména s ohledem na místní podmínky, upravit a doplnit.

Vyšší moc v případě podmínek FIDIC

Někdy jsou v zahraniční praxi rizika vyšší moci označovány jako rizika objednatele, případně jako zvláštní rizika. V případě podmínek FIDIC, verze 1999 jsou rizika objednatele uvedena podrobně v čl. 19 a navazujících podčláncích s dostatečnou mírou podrobností.

V nové verzi podmínek FIDIC, například Červená kniha, verze 2017 jsou v poslední verzi a analogicky v českém překladu tyto označeny jako „Mimořádné události“ (Exceptional Events) a popsané v podčl. 18.1 do 18.6 této verze. Pro oba uvedené zdroje ale společně platí, že režim vyšší moci je popsán velice podrobně, včetně možných dopadů na průběh stavby a činnosti stran v případě působení vyšší moci. Jednotlivé podčlánky a jejich vysvětlení jsou uvedeny níže, přičemž v závorce jsou uvedené příslušné podčlánky pro verzi podmínek FIDIC, 2017.

Obecně pro uplatnění nároků na základě okolností vyšší moci platí, že nárok zhotovitele na prodloužení lhůty pro dokončení je oprávněný v případě všech událostí, uvedených v podčl. 19.1 (podčl. 18.1) a vícenáklady zhotovitele jsou oprávněnými v případě povstání, občanské vojny, stávek, nálezů munice atd. pro případy ii) – iv) podle podčl. 19.1 (podčl. 18.1). Pro zhotovitele je kromě toho důležitá informace, že působení vyšší moci není překážkou na straně objednatele proto, aby neprovedl platby zhotoviteli (podčl. 19.2, resp. 18.2)

Podmínky FIDIC v rozsahu Obecních podmínek nevyžadují, aby byly události vyšší moci nepředvídatelné, v tomto případě stačí, aby byli neodvratitelné a smluvní strany pro jejich odvrácení nemohou provést přiměřená opatření.

Na první pohled je zřejmé, že události spojené s vyšší mocí podle podčlánku 19.1 (18.1) jsou skoro identické s rizikem objednatele podle podčlánku 17.3. podmínek. Nezávisle na tom ale při posuzování nároků zhotovitele musí správce stavby každou událost, a především její dopady, posuzovat individuálně z hlediska její oprávněnosti a závazků zhotovitele, jež pro něj z působení vyšší moci nastali. Na rozdíl od okolností podle podčlánku 17.3, je vyšší mocí postižena smluvní strana během trvání těchto okolností osvobozena od svých smluvních závazků.

Na druhé straně, pokud nejsou splněny podmínky vyšší moci a tato nenastala, může zhotovitel v případě mimořádných událostí nebo okolností uplatňovat v souladu se smlouvou nároky podle jiných článků a podčlánků. Rozdíl v případě působení vyšší moci ale představuje zásadní nemožnost plnění smluvních závazků, v případě jiných okolností nebo událostí jsou práce zhotovitele prováděné pouze za ztížených nebo omezených podmínek s vyšším vynaložením jeho nákladů a pod., jež nárokuje vůči objednateli formou vícenákladů a nároku na prodloužení lhůty pro dokončení. Typickým příkladem je uplatnění nároku zhotovitele na prodloužení lhůty výstavby např. na základě podčlánku 8.4.c) (mimořádně nepříznivé klimatické podmínky) a/nebo uplatnění nároku ve formě vícenákladů podle podčlánku 4.12 (nepředvídatelné fyzické podmínky).

Podčlánek 19.1. (podčl. 18.1) popisuje vyšší moc jako takovou a uvádí příklady vyšší moci, jakkoliv tento seznam, uvedený v bodech (i) do (v) nemusí být, a ani není kompletní, a je možné jej považovat pouze za „vzorové příklady vyšší moci“. Nekvalifikovaným důvodem pro odmítnutí nároku správcem stavby tak určitě nemůže být fakt, že vzniklá vyšší moc není uvedena v tomto seznamu, a proto událost, jež vznikla, nepovažuje dozor za vyšší moc a zhotovitel tak podle něj nemá nárok na vícenáklady.

Podčlánek 19.2. (podčl. 18.2) je bezprostředně spojen s předchozím podčl. 19.1 (18.1), jež zavazuje jednu ze smluvních stran, aby vydala oznámení o události, jež považuje za vyšší moc, a to do 14 dnů poté, „co si tato Strana uvědomila nebo měla uvědomit příslušnou skutečnost nebo okolnost, zakládající Vyšší moc“. Uvedený podčlánek ale nedefinuje tento závazek o oznámení vyšší moci jako závazek zhotovitele, ale jako důvod na jedné ze smluvních stran. Věcí dalšího výkladu z hlediska času a formálního vyhlášení může být časový rozdíl mezi vydáním Vyhlášení WHO ze dne 30.1.2020 mezinárodního nouzového stavu ve zdravotnictví nebo v našich podmínkách nařízení vlády.

Podčlánek 19.3. (podčl. 18.3) uvádí závazek zhotovitele minimalizovat prodlení, neuvádí ale v této časti podmínek překvapivě povinnost minimalizovat i náklady zhotovitele v souvislosti s událostí. Jistě může vést výklad tohoto podčlánku v praxi k dalším diskusím, především s ohledem na to, zda během působení vyšší moci postupoval zhotovitel hospodárně. Hodnocení „nehospodárného postupu, bez dalších opatření, jež mají snížit náklady zhotovitele“, je tak často vydáváno správcem stavby až poté, kdy důvody vyšší moci zcela pominou.

Pokud ale požádá zhotovitel díla správce stavby o jednoznačný postup během vlastního působení vyšší moci, jak má minimalizovat náklady (náklady na personál, stroje, mechanizaci), obvykle nedostane žádný pokyn, protože dozor se obává, že na základě jeho pokynu by zhotovitel následně nárokoval další náklady, které zhotovitelovi v souvislosti s takovým pokynem, a to zcela oprávněně, vznikli. Takový postup by představoval zejména pokyn správce stavby podle podčl. 3.3 (Pokyny správce stavby) podmínek.

Uvedené platí analogicky i pro případná opatření pro nasazení více kapacit zhotovitele (v případě projektů cest a infrastruktury především stroje a mechanizace) pro eliminaci prodlení, jež na základě působení vyšší moci vzniklo a které by vyvolalo další vícenáklady. Obecný problém na obou smluvních stranách, a s tým související chybějící pokyn správce stavby, je ale přímo spojen s odpovědí na základní otázku, která potom následně limituje výši nárokovaných víceprací: jako dlouho bude vyšší moc trvat?  Pokud není zřejmá délka trvání okolností, jež nemůže ani jedna ze smluvních stran ovlivnit, nemůže ani správce stavby oprávněně požadovat, aby zhotovitel minimalizoval vlastní náklady, což v případě např. strojů a mechanizace znamená např. přesun na jinou stavbu, vrácení stroje poddodavateli, příp. vypovězení smlouvy s poddodavatelem.

Praxe ale ukazuje, že často nejekonomičtějším řešením je tak ponechání stroje nebo mechanizace v místě výstavby a nárokování nákladů zhotovitelem na pohotovost strojů a mechanizace, jakkoliv tato ekonomická kategorie není u nás využívána a nároky za pohotovost jsou objednatelem odmítané jako neoprávněné. Specifickým případem ze stavební praxe je tak použití speciálních strojů např. pro zakládání staveb nebo podbíječek pro projekty železniční sítě a pod., jejíchž přesun na jiné pracoviště představuje značné finanční náklady, resp. těchto strojů je na trhu podstatně méně a optimalizace jejich nasazení je tak omezená, i když ne prakticky vyloučená.

Podčlánek 19.4. (podčl. 18.4) popisuje důsledky vyšší moci a oprávněnost předložených nároků zhotovitele na prodloužení lhůty pro dokončení [(19.4a), resp. 18.4a)] a rovněž uplatnění nároku na vícepráce jako důsledku působení vyšší moci [(19.4b), resp. 18.4b)]. V tomto případě platí, že zhotovitel může oprávněně uplatnit pouze náklady, jež mu vznikli přímo v souvislosti s působením vyšší moci, vyloučeno je tak uplatnění nepřímých nákladů (např. zhoršené podmínky pro provádění prací). Výklad tohoto ustanovení vychází z toho, že vzniknuté okolnosti vyšší moci zásadně neumožňují pokračovat zhotoviteli v pracích, a proto zhoršení podmínek pro realizaci prací fakticky nenastane. Zhotovitel by měl postupovat v návaznosti na podčl. 17.4 (Důsledky rizik objednatele), jež mu umožňuje vyčíslit rovněž režijní náklady a zisk, kromě nároku na prodloužení lhůty výstavby.

Často je v praxi nesprávně interpretován i Podčlánek 19.5. (verze FIDIC 2017 již takový text v podčlánku neuvádí), především jeho výklad správcem stavby. Uvedený podčlánek (Vyšší moc ovlivňující Podzhotovitele) uvádí:

„Jestliže je nějaký Podzhotovitel oprávněn podle jakékoli smlouvy nebo dohody vztahující se k Dílu, ke zmírnění nebo zproštění následků vyšší moci za dodatečných nebo širších podmínek, než jsou ty specifikované v tomto Článku, takové dodatečné nebo šířeji definované události nebo okolnosti vyšší moci neomlouvají Zhotovitelovo neplnění a neopravňují ho ke zmírnění, nebo zproštění následků vyšší moci podle tohoto Článku“.

Interpretace tohoto podčlánku ale neznamená, že za práce, jež provádí podzhotovitel, nemůže zhotovitel uplatnit nároky na základě působení vyšší moci. Taková interpretace by znamenala, že zhotovitel může uplatňovat nároky pouze za práce, jež provádí sám, bez použití podzhotovitelů, jakkoliv byli jednotliví podzhotovitelé objednatelem, příp. správcem stavby odsouhlaseni, jejich seznam je již součástí smlouvy o dílo a smlouva zásadně připouští režim podzhotovitelů díla.

Správná interpretace tohoto podčlánku v praxi ale znamená, že pokud smlouva zhotovitele vůči podzhotovitelům umožňuje nárokování vyšší moci ve větším rozsahu, než dovoluje smlouva mezi objednatelem a zhotovitelem, může zhotovitel za práce podzhotovitelů oprávněně nárokovat jen takový rozsah působení vyšší moci, jako vyplývá z jeho smlouvy s objednatelem na základě podčlánku 19.1. (podčl. 18.1). Přenesení závazků jedné smluvní strany na druhou formou pouze v rozsahu tzv. 1:1 (back-to-back) je tak obvyklé nejen v zahraniční obchodní praxi. Horní hranice vícenákladů zhotovitele je tak zásadně limitována smlouvou s objednatelem.

Podčlánek 19.6 (podčl. 18.5.) popisuje režim úhrady nároků zhotovitele v případě působení vyšší moci během delšího časového období (84 dnů, resp. 140 dnů) s dělením na dodávky stavebních prací a technologie, jakož i dalších oprávněně vynaložených nákladů v této souvislosti.

Jedním z důsledků působení vyšší moci je v tomto případě právo smluvních stran vypovědět smlouvu. V této souvislosti může být v praxi, zejména složitějších staveb, složitější ocenění již provedených prací zhotovitele, a to nejen již zabudovaných materiálů podle podčl. 19.6.odst. 2, a), ale i materiálů, dodávek a technologických zařízení, jež zhotovitel již objednal, zaplatil a obdržel, ale nedodal na stavbu a nezabudoval. Jejich vlastnictví přechází na objednatele jejich zaplacením.

Část oprávněných nároků zhotovitele představují i náklady na vyklizení staveniště, zařízení staveniště, jakož i tzv. realizaci dočasných opatření podle podčl. 19.6, odst. 2, d) – v tomto případě ale bez režijních nákladů a zisku. Na druhé straně by měl správce stavby uznat nárok zhotovitele ve věci nákladů na personál zhotovitele podle podčl.19.6., odst. 2, e).

Ani v tomto případě ale uvedený podčlánek neobsahuje lhůty, v jejichž rámci musí správce stavby vystavit potvrzení průběžné platby a rovněž neuvádí lhůty, ve kterých musí zhotovitel vyklidit staveniště. S ohledem na specifika projektů by strany měly v tomto případě zohlednit i podčl. 16.3 (Skončení prací a odklizení vybavení zhotovitele) a dohodnout tyto podmínky podrobněji, i s ohledem na ochranu majetku objednatele.

Podčlánek 19.7. (podčl. 18.6) podrobně popisuje činnost smluvních stran v případě odstoupení od smlouvy jednou ze stran a důsledky takového odstoupení.

V jiné praxi (německá praxe nebo praxe podmínek AIA) podmínky zavinění kvůli vyšší moci nejsou již tak jasně uvedené, a proto dodavatel musí textu těchto smluv věnovat více pozornosti. I když jako nositel rizika nemusí být v některých případech explicitně uveden objednatel, z textu a obsahu smluv je zřejmé, že smluvní riziko není na straně dodavatele. V tomto případě je tak důkazní řízení podstatně jednodušší a prakticky ve všech případech jsou vícenáklady – pokud jsou dodavatelem průkazně zdokumentované a předložené – objednatelem rovněž uhrazené. Vyčíslení časových a finančních dopadů těchto nároků je objednatelem uznávané a v závislosti od typu pojištění dodavatele (např. pojištění CAR) je takto vypracované vyhodnocení a nárokovaní rovněž vhodným podkladem pro případné uplatnění škod vůči pojišťovacím společnostem.

Podkladem na podání nároku kvůli vyšší moci je potvrzení objednatele nebo odpovědných místních orgánů, že okolnosti, jež vznikli, odpovídají zavinění vyšší mocí. Z hlediska časového faktoru sú v této agendě rozlišované okolnosti, jež mohou nastat:

  • během výběrového řízení a období do podepsání smlouvy s objednatelem
  • po podepsání smlouvy s objednatelem – během vlastní realizace prací.

Autor:  MOleríny Mp Consulting

Rubriky: Právo a legislativa - Poradna | Napsat komentář

Materiály Ytong pro jednu z největších pekáren

V závodu La Lorraine nedaleko Kladna se ročně vyrobí více než 80 000 tun mraženého pečiva. A protože poptávka roste, navyšují se i výrobní a skladovací kapacity. V loňském roce se tu budovaly prostory pro rozšíření výroby, nové jsou také pětipodlažní objekt pro technické zázemí a velká skladovací hala s vnitřní teplotou -25 °C s ochrannou atmosférou a nízkým obsahem kyslíku. Na těchto objektech se díky svým vlastnostem uplatnilo 2000 kubíků tvárnic, malt, překladů a dalších materiálů Ytong.

Investorem první fáze rozšíření závodu je společnost La Lorraine, a.s., generálním projektantem MS architekti s.r.o. a hlavním dodavatelem stavby společnost IMOS Brno, a.s. Stavět se začalo v listopadu 2018 a o rok později, v listopadu 2019 byla první fáze rozšíření závodu ukončena.

Extrémní požadavky na samonosné stěny

Podle Serhii Leshchenka  z ateliéru MS architekti byl hlavní výzvou projekt 40 metrů vysokého mrazírenského skladu o půdorysu 130 x 45 metrů: „Součástí projektu bylo také vybudování administrativního zázemí a sofistikované struktury vnitroareálových komunikací. V první etapě jsme produkci kladenského areálu posílili o výrobní linky nejmodernějších technologií. Bylo třeba zabezpečit vysokou požární odolnost konstrukcí a dodržet hygienické požadavky, kladené na stavební materiály. Náročné geologické podmínky si vyžádaly optimalizované řešení konstrukčních stěn. Zároveň bylo nutné objekty projektovat s ohledem na perspektivu dalšího rozšíření v budoucnu. Ve spolupráci se společností Ytong jsme dokázali vyhovět extrémním požadavkům na samonosné stěny, vysoké až 15 metrů. Energetická efektivita a celková úspora energií je u takového projektu samozřejmostí. Výsledkem úspěšné první etapy je efektivní výrobní linka, začleněná do hmotové sestavy areálu i do okolní krajiny.“

Jan Tinka, manažer pro klíčové projekty společnosti Ytong, dodává: „Stavebně se z pohledu našich materiálů jedná zejména o vyzdívky a předezdívky sloupového skeletu u obou nových objektů, přičemž největší podíl mají tvárnice Ytong Statik (P4-550) 200 a 250 mm. Skladba obvodového pláště byla u těchto hal navržena s velikým důrazem na tepelně-technické vlastnosti obálky budovy. Takové požadavky dostali i projektanti ze zahraniční centrály investora. Pro úspěch bylo z našeho pohledu klíčové to, že jsme společně s generálním projektantem pracovali na projektu již ve fázi jeho přípravy. Pro generálního projektanta jsme společně s naším interním technickým oddělením a statikem připravili řešení kotvení vysokých stěn a hlavně jejich vyztužení pomocí železobetonových věnců do U-profilů. I kotvení obvodových panelů je unikátní záležitostí. Jeho řešení pro nás připravila společnost HILTI, se kterou na kotvení různých břemen úzce spolupracujeme. Samozřejmostí z naší strany byl dohled a kontrola po celou dobu výstavby obou budov.“

Výhody zdiva z Ytongu

Stavebně technickým dozorem investora byl Ing. Radoslav Vejmelka, který ocenil hladký a bezproblémový průběh výstavby první etapy rozšíření závodu La Lorraine: „Pro stavbu byly navrženy osvědčené stavební postupy a materiály. Založena je na vrtaných monolitických pilotech, samotná stavba je z prefabrikátů. Na fasádě jsou lehké sendvičové panely. Veškeré zděné konstrukce, stěny a přizdívky jsme realizovali ze systému Ytong. Zdivo Ytong splňuje požadavky na vyžadovanou požární odolnost, statiku, rychlost zdění a snadnou opracovatelnost zdiva. K přednostem systému Ytong patří také výborná rovinnost vyzděných stěn, na které se pak snadno provádějí tenkovrstvé omítky a další opatření, která jsme požadovali. Zdivo mělo například splňovat i požadavky na plynotěsnost. Se všemi navrženými a následně realizovanými a osvědčenými konstrukcemi byly při realizaci ty nejlepší zkušenosti, a není proto důvod pro další etapy nic měnit. Obdobné konstrukce a materiály použijeme i pro další etapy výstavby.“

Kromě tvárnic Ytong Klasik (P2-500) v tloušťkách 100, 150, 200 a 250 mm byly na obou objektech použity tvárnice pro nosné zdivo s vyšší pevností Ytong Statik (P4-550) v tloušťkách 200 a 250 mm, Ytong U-profily (skryté bednění pro věnce), Ytong zdící malta, Ytong nosné a nenosné překlady a Ytong spojky zdiva.

Výsledkem spolupráce všech partnerů je rozšířený areál, v němž se nové výrobní a dopravní plochy prolínají se zelení a příjemným zázemím pro zaměstnance.

Rubriky: Firma | Napsat komentář

Metrostav postavil v rekordním čase klíčový most

Sdružení pod vedením stavební společnosti Metrostav vstupuje do závěrečné etapy výstavby obchvatu kolem Řevničova, který tvoří jeden z nových úseků dálnice D6 mezi Prahou a Karlovými Vary. Navzdory pandemii koronaviru a dodatečně zjištěnému nestabilnímu podloží v dotčené lokalitě stavba míří do své finální fáze. Projekt významně zrychlila rekordně rychlá výstavba klíčového mostu, který překonává rokli Krušovického potoka právě v sesuvném území.

„Aktivní sesuv identifikovala geologická analýza až po vyhotovení zadávací dokumentace, situaci jsme tedy museli řešit operativně až ve fázi výstavby. Dle dodatečných požadavků jsme přizpůsobili hlubinné založení mostu a pomocí sanačních opatření jsme zabezpečili sesuv. Protože stavba kvůli tomu nabrala už na začátku několikaměsíční zpoždění, rozhodli jsme se spolu s investorem změnit technologii provádění nosné konstrukce a místo postupné realizace polí jsme provedli levý i pravý most najednou. Díky této inovaci jsme dokázali zkrátit výstavbu mostu na pouhých jedenáct měsíců,“ říká Pavel Aksamit hlavní stavbyvedoucí z Metrostavu.

Mostní objekt nad roklí tvoří dva samostatné mosty o délce přes 180 m a výšce 23 m. Spodní stavba se skládá ze dvou opěr a osmi pilířů s mohutnou hlavou ve tvaru písmene V a nosná konstrukce ze spojitého železobetonového monolitického nosníku s dodatečným předpětím. Betonáž prvního pole proběhla vloni v polovině září a poslední betonáž nosné konstrukce letos na konci února.

Kromě mostu přes Krušovický potok stavba zahrnuje dalších šest mostů, mimoúrovňovou křižovatku Řevničov, protihlukové stěny i retenční nádrž. Zvláštní součástí je mohutný zářez o délce téměř 600 m. Stavbaři nejprve museli odtěžit přes 180 tisíc kubíků zeminy a zářez následně zabezpečit po obou stranách velkými pilotovými stěnami. Ve výsledné podobě bude toto místo patřit k esteticky nejhodnotnějším, protože stěny budou obloženy betonovými krabicovými prefabrikáty, zasypanými ornicí a osázenými vhodným porostem. V rámci stavby bylo také nutné provést přeložky dvou silnic, polních cest, vedení vysokého napětí a částečnou přeložku Louštínského potoka.

Cílem stavby s názvem D6 Řevničov, obchvat, je vybudovat nový dálniční úsek mezi km 37,550 a km 41,750. Investorem stavby je Ředitelství silnic a dálnic ČR a zhotovitelem sdružení společností Metrostav a.s., Eurovia a.s. a Swietelsky a.s. Smluvní cena přesahuje 1 miliardu korun bez DPH. Obchvat Řevničova navazuje na stavbu D6 Nové Strašecí-Řevničov, která je aktuálně rovněž v realizaci. Tyto významné investice do dopravní infrastruktury zvýší bezpečnost a plynulost dopravy a sníží negativní dopady na životní prostředí. Největší přínos očekávají obce Řevničov, Krušovice a Krupá, kterými prochází stávající silnice I. třídy I/6.

Rubriky: Firma | Napsat komentář

Baumit IonitColor v dubnu s dopravou zdarma

Společnost Baumit zahájila kampaň na podporu prodeje minerální barvy Baumit IonitColor, aktivně zlepšující kvalitu vzduchu v interiéru. Při zakoupení více než dvou kbelíků této interiérové barvy lze využít jejich dopravu po celé České republice zdarma. Tato nabídka je platná pro měsíc duben.   

 

Unikátní minerální barva Baumit IonitColor, produktová novinka roku 2020, výrazně přispívá k vyšší kvalitě vzduchu v interiéru. Základní schopností dvou až třech vrstev nátěru je polarizace vodních par a neustálá tvorba velkého množství záporných iontů s jejich uvolňováním do vzduchu uvnitř místnosti. Výsledkem tohoto fyzikálního jevu je výrazné zvýšení koncentrace zdraví prospěšných záporných iontů, které redukují množství prachových částic a pylů ve vzduchu a mají tak pozitivní vliv na regeneraci buněk v lidském organismu, stabilizaci srdeční činnosti a dýchání a celkové zklidnění nervového systému člověka.

Pro měsíc duben připravila společnost Baumit kampaň, v rámci které nabízí dopravu po celé ČR zdarma, a to při objednání minimálně dvou kbelíků barvy Baumit IonitColor. Objednat tuto barvu je možné ve vybraných prodejnách stavebnin nebo na jejich e-shopech. Její následné doručení je realizováno do pěti pracovních dní.

Tato nabídka se vztahuje i na jakékoliv množství minerální stěrky Baumit IonitSpachtel, zvyšující pozitivní účinek IonitColoru, avšak výhradně se současným objednáním a doručením minimálně dvou kbelíků této barvy. Doprava ZDARMA se vztahuje na všechny objednávky učiněné od 1. 4. do 30. 4. s dopravou na jakékoliv místo určení v rámci České republiky.

Potřebné množství interiérové barvy IonitColor, případně v kombinaci se spotřebou minerální stěrky IonitSpachtel pro jakýkoliv projekt, lze snadno zjistit v aplikaci Baumit Quido kalkulátor (baumitkalkulace.cz). Dokončenou kalkulaci je možné poté napřímo zaslat preferovanému prodejci stavebnin.

„Současná situace nabízí stavebníkům možnost aktivně využít čas strávený doma pro různé typy renovací, například vymalování obytných místností. Naše nová interiérové barva IonitColor prokazatelně přispívá k vyšší kvalitě vzduchu v interiéru, je ideální pro dětské pokoje a ložnice, zvláště ji ocení obyvatelé větších měst se znečištěným ovzduším. Proto jsme se rozhodli podpořit prodej naší novinky v tomto čase,“ vysvětlil účel kampaně Ing. Martin Sochor, vedoucí marketingu Baumit, spol. s r.o.

Více zde:

https://baumit.cz/reseni/zdrave-bydleni/ionit-21-kg-cerstveho-vzduchu

Rubriky: Firma | Napsat komentář

Stavebnictví by uvítalo zakázky od státu

Téměř všichni dotázaní ředitelé projektových a stavebních společností souhlasí se zaváděním opatření ze strany vlády pro podporu ekonomicky poškozených podniků. Pouze naprosté minimum z nich v tomto nevidí žádný přínos. Současně jsou i pro zavedení rozsáhlejších opatření, která byla již uplatněna v zahraničí. Vyplývá to z mimořádné studie Ekonomické dopady COVID-19 na stavební, projektové a developerské společnosti, zpracované analytickou společností CEEC Research.

Pro zavádění vládních opatření na podporu ekonomicky poškozených podniků se vyjádřilo 94 % dotázaných ředitelů projektových společností a 96 % ředitelů stavebních společností. Jakub Šimáček, ředitel společnosti TBG Metrostav, k vládním opatřením dodává: „V současné době je nutné pomoci zejména malým firmám a živnostníkům, kteří jsou restriktivními opatřeními nejvíce postiženi. Zapomenout by se nemělo ani na zaměstnance těchto malých firem. To jsou nutná záchranná opatření. Následně je ale nutné přistoupit k masivní podpoře ekonomiky. Například investice v dopravní infrastruktuře jsou zatím velmi poddimenzované a urychlený rozjezd některých již téměř připravených projektů by opětovnému nastartování ekonomiky jednoznačně pomohl. Ale nejde jen o financování, nutná je zejména podpora urychleného vyřízení všech záležitostí v rámci územního a stavebního řízení. Urychlit lze také výběrová řízení. To jsou kroky, které nemusí být finančně náročné, ale mohou významně pomoci. Ale jednat se musí maximálně v řádu měsíců, nikoliv v řádu let.

Ředitelé společností zároveň ohodnotili i efektivitu současně zavedených opatření. Ředitelé hodnotili tato opatření na škále 1–10, kde hodnocení 1 znamená minimální podporu podniků a 10 znamená velkou ekonomickou podporu a úlevu poškozeným firmám. Projektové společnosti vidí největší přínos v možnosti proplacení části platů zaměstnanců státem, hodnotí ji na 8,5 bodu z 10 možných. Další přínos vidí v prodloužení lhůty pro zaplacení daně a pro odvod DPH, což jim krátkodobě pomůže stabilizovat cashflow (6,3 bodu z 10 možných). Již menší přínos podle nich bude mít možnost pozdějšího podání daňového přiznání nebo možnost čerpání finančních prostředků z úvěrového programu COVID-19, obojí shodně 5,6 bodu z 10 možných. Naopak nejmenší přínos vidí v odpuštění poplatků za správní úkony na úřadech, toto hodnotí na 4,0 bodu z 10 možných.

Ředitelé stavebních společností zavedená opatření hodnotí obdobně. Největší přínos spatřují také v možnosti proplacení části platu zaměstnanců státem, hodnotí ji na 8,5 bodu z 10. Možnost čerpání finančních prostředků z úvěrového programu COVID hodnotí jako druhé nejefektivnější řešení, a to 6,4 body z 10. Prodloužení lhůty pro zaplacení daně a pro odvod DPH pak hodnotí 6,1 body a možnost pozdějšího podání daňového přiznání potom 5,0 body z 10 možných. Naopak již menší přínos vidí v možnosti pozdějšího podání daňového přiznání nebo v odpuštění poplatků za správní řízení na úřadech (3,8 bodu z 10 možných).

Jakákoliv opatření, které vláda přijímá, se budou objektivně hodnotit, až pomine krizový stav, teď vláda musí průběžně reagovat na vývoj situace. Je evidentní, že primárním cílem je ochránit zdraví lidí a omezit šíření nákazy. Současně je nutné dělat už nyní kroky k udržení chodu ekonomiky, a zde se teprve vhodná opatření, pomoc nebo stimulační programy postupně připravují,dodává k vládním opatřením Tomáš Koranda, generální ředitel společnosti HOCHTIEF CZ.

V zahraničí jsou zaváděna i jiná ekonomická opatření. Ředitelé společností ohodnotili, jaká z těchto opatření by měla být zavedena i u nás. Více než tři čtvrtiny projektových společností (77 %) by uvítaly dočasné snížení daní (například na zaměstnance apod.), téměř dvě třetiny (61 %) by si přály vyslovení závazku ze strany státu ohledně zvýšení investic. Téměř polovina ředitelů projektových společností by také uvítala možnost odložení splátek úvěrů firem nebo poskytnutí dotací ze strany státu (48 respektive 45 %). Ředitelé stavebních společností by naopak nejvíce ocenili závazek ze strany státu ohledně zvýšení investic, a to vypsáním většího počtu veřejných zakázek. Pro tuto možnost se vyjádřily čtyři pětiny dotázaných (81 %). Dále by potom tři čtvrtiny z nich uvítaly dočasné snížení daní (77 %), poskytnutí dotací ze strany státu (62 %) nebo možnost odložení splátek úvěrů firem (52 %).

Vzhledem k tomu, že jsme součástí Evropské unie a naše ekonomika je provázaná, ptali jsme se ředitelů společností také na to, zdali by podle nich měla být zaváděná opatření na ekonomickou podporu sjednocena na území EU. Ředitelé projektových společností se ve dvou třetinách vyjádřili proti takovému kroku (65 %). Pro sjednocení těchto opatření se vyjádřilo 35 % dotázaných. Více jak dvě pětiny ředitelů stavebních společností i pro sjednocení opatření na území EU (45 %), proti je potom 55 % dotázaných.

Mimořádná studie Ekonomické dopady COVID-19 na stavební, projektové a developerské společnosti bude uveřejněna na: www.ceec.eu

Rubriky: Ekonomika | Napsat komentář

Metrostav lakuje obří vrata pro Gabčíkovo

Představte si zhruba hektarovou šachovnici, místo figurek ocelové pláty velké jako basketbalová hřiště a místo šachistů jeřáby s nosností až 500 tun. Takovou podívanou nabídla v těchto dnech ocelářská dílna Metrostavu v Horních Počernicích, v níž se vyrábí komponenty jedněch z největších vrat v Evropě pro vodní dílo Gabčíkovo. Partie zahrnovala pět tahů s pěti „figurkami“, z nichž ta nejtěžší váží 107 tun. Cílem bylo pomocí jeřábů a tzv. podvalníků uspořádat jednotlivé díly tak, aby je bylo možné postupně nalakovat v provizorní lakovně před halou.

„Za normálních okolností by šlo o poměrně banální úkol, ale s takto těžkými břemeny a na tak malém místě z toho byla operace, jakou tato dílna a pravděpodobně ani celá země dosud nezažila. Jsem moc rád, že se nám během jediného dne podařilo všechny manévry úspěšně provést a že brzy budeme moci začít s transporty prvních hotových dílů na Slovensko. Což bude ostatně rovněž podívaná sama o sobě,“ říká Daniel Riedl, vedoucí projektu z Metrostavu.  

Po Velikonocích začne příprava na staveništi vodního díla Gabčíkovo. Za dva dny tam vyrostou ještě větší jeřáby, než které pracovaly v Horních Počernicích, a následovat už bude postupná přeprava jednotlivých dílů. Obří vrata se skládají ze dvou křídel a každé z nich tvoří osm ocelových dílů. Protože půjde o nadměrná břemena, transport každého z nich po dálnici D1 proběhne ve spolupráci s Policií ČR a ŘSD ČR.

Vodní dílo Gabčíkovo u Bratislavy prochází nejrozsáhlejší modernizací v historii. Její podstatou je výměna dvou vrat na dvou plavebních komorách. V současnosti jsou ve výrobě vrata pro horní komoru a příští rok budou následovat vrata pro dolní komoru. Prestižní miliardová zakázka na první pohled zaujme impozantními čísly. Vrata pro každou ze dvou plavebních komor mají rozměry 36 na 22 m, tloušťku 2 m a i s pomocnými konstrukcemi váží 1200 t. Jsou tedy těžší než proslulá vrata u Panamského průplavu.

Přehradní nádrž mezi Bratislavou a státní hranicí s Maďarskem byla dokončena v 90. letech 20. století. Cílem aktuálně probíhající modernizace vodního díla je zvýšení bezpečnosti i intenzity lodní dopravy.

Rubriky: Firma | Napsat komentář